úterý 4. října 2011

VERSATILITY - staronová myšlenka v moderním pojetí... malé Déjà vu?

Je to legrace. Opakuje se stejný scénář, jako při uvedení wade sedel na český trh v roce 2004. Tenkrát jsme s Honzou Rejmonem ukázali první wade sedlo na výstavě v Lysé - a sklidili značné nepochopení. Dokonce jeden významný kolega nám předpověděl, škrábaje se v zubech hřebíkem, že uděláme dvě sedla a končíme... A ejhle. Nejen, že jsme neskončili, ale po počátečních negativních reakcích typu - co to má zase být, to jsem ještě neviděl - a má to vůbec už někdo?..., se z wade sedel stal nejžádanější typ sedla a dokonce i onen kolega (a prokazatelně špatný jasnovidec) má dnes sám v nabídce několik typů wade sedel.
Ono je to všechno o tom, že je potřeba bedlivě sledovat vývoj typů sedel venku a včas zachytit nové trendy v typech westernových sedel, objevující se čas od času u významných sedlářských dílen - a včas se na ně připravit.
Podle stejného scénáře jsem zařadil před dvěma roky do nabídky sedla pro cowhorse a po dvouletém úsilí a někdy marných pokusech o korekci zaběhlých laických, neinformovaných a setrvačných náhledů na potřeby současného westernového jezdce, dnes vyrábím cowhorse sedel v poměru k ostatním typům nejvíce. Jejich nabídka na české scéně chyběla a nikdo z českých výrobců na profi úrovni nereagoval na vývoj venku, a vhodnými sedly pro cowhorse se nezabýval. Když se pak v čechách objevily první soutěže Working Cowhorse, nastala i poptávka po vhodných sedlech a rozčarování zájemců, že " to tady nikdo nedělá..."
A tak zatímco se moji kolegové ještě teď rozpačitě drbou ve vousech, mám již dávno v předstihu připravený typ cowhorse sedla na profi úrovni...

Pro změnu si teď zahraji na jasnovidce zase já - a vidím, že typ sedla VERSATILITY má před sebou skvělou budoucnost. Zkusím opět zopakovat zaběhnutý scénář s včasnou přípravou a pro příští sezonu zařazuji právě typ sedel VERSATILITY na přední místo v mojí nabídce.

- - - - - - -
Nic nepřichází samosebou a všechno má svůj vývoj.
Je to tak dva-tři roky zpět, kdy se začala v různých nabídkách zámořských sedlářství čímdál více objevovat sedla s novým názvem VERSATILITY - čili sedla  určená pro všestranné pracovní použití pro práci s dobytkem na tradičním ranči.

Pro správnou orientaci je důležité mít na paměti, že musíme zárověň pořád sledovat obě větve vývoje westernových sedel - první je ta sportovní, specializovaná na jednotlivé disciplíny a druhá větev je ta původní pracovní, čili dobytkářská / rančerská.

VERSATILITY COWHORSE
příklad provedení sedla - mezičlánku mezi sportovním Cowhorse a sedlem pracovním ve stylu VERSATILITY

Ve sportovním ježdění se po trendu úzkostlivé specializace sedel pro jednotlivé disciplíny zjistilo, že speciální speciály jsou super pro speciální disciplíny, ale dost dobře nejsou použitelné pro nic jiného dalšího..., a tak jako náhle zažívá svůj boom (tentokrát v opačném gardu) kategorie víceúčelových sportovních sedel cowhorse, která ruší onu jednoúčelovost a slučuje dobré vlastnosti sedel pro reining a zároveň pro cutter/penner použití, tak se také v pracovním rančerském světě ukázal sklon specializovat pracovní sedla jako krok špatným směrem. To má logicky za následek zpětnou poptávku po univerzálních sedlech, vhodném opět pro všechny práce na ranči, kde by se skloubily náročné požadavky na roper sedlo, cutter sedlo a trochu i pohodlíčko pro cestovní dlouhodobé použití, čili trail. To je ta správná platforma a správné načasování pro kategorii sedel VERSATILITY.


VERSATILITY - postavené na dřevěné kostře Westman Versatility Roper

Ono nejde o nic nového pod americkým sluncem, protože na tradičních dobytkářských rančích, kde nebyli zasaženi velkým "sportem" se univerzální sedla (typově poplatná době výroby) používají od nepaměti. To až s příchodem oné sportovní specializace se začala objevovat módně laděná sedla, kde ale bohužel všechna móda začala být v praktickém použití na obtíž. Do toho jako blesk z nebe i v samotné americe zasáhla wademánie, kdy si všichni potřebují dokázat, že patří do rodiny "opravdických a tradičních horsemanů" - k čemuž je přece nutný módní doplněk - wade sedlo. Když se na to na české scéně podívám střízlivýma očima, tak wade sedlo dnes bohužel, místo jako pomůcka kalifornského buckaroo ropera k lasování (k čemuž je wade primárně určeno), slouží z 90% jezdcům spíše jako módní doplněk. Bohužel, to že člověk jezdí na wade sedle z něj horsemana neudělá. A navíc někteří čeští atomoví výrobci, kteří zásadně nepochopili určení těchto sedel, jdou ještě dál a nezastaví se před žádnou úchylností...,a tak se tu objevují "speciální" červená wade sedla nebo dokonce tvrďácky lasovací wade s růžovým posedlím a růžovou bandáží..., no česky řečeno na posrání. Tato sedla mají funkci asi jako čivava u Paris Hilton...sluší jim to dohromady, ale jinak jsou obě úplně blbé. Získávám dojem, že hlavním úkolem jezdce je barevně sladít deku, bandáže, mikinu, vestu, kšiltovku a spoďáry. To, že s nima takto růžově vymustrovaný konííííšek miláááááášek praští o zem u první spadlé šišky v lese, je vlastně jedno - a nějaké lasování - co to je? - leda s růžovým plyšovým lasem a nafukovacími růžovými telátky ochráněných lubrikačním gelem s vůní po jahodách.
Brrrr... Málem mi naskákaly tmavorůžové pupínky na mojí světlerůžové prdelce.

Abych se vrátil od cukrové vaty do reálného života...
Snažil jsem se zorientovat v americké nabídce VERSATILITY sedel a vyprofiloval si několik výrobců, které dohromady pojí absolutní funkčnost jejich sedel, typová podobnost výsledků "křížení vlastností" a moderní pojetí tvaru sedlových dílů - potažmo designu sedel. Vyšli mi z tohoto výběru cca čtyři výrobci, od kterých si budu ve své tvorbě brát mustr pro desing sedel pro mojí nabídku pro příští rok.
Jsou to dílny DON RICH, TIM PILAND, PAUL CUSTOM SADD., a MAD COW SADD.
Musím na sebe prozradit, že to není momentální pomatení, ale že už jsem celý tento rok hledal, porovnával a archivoval všechny dostupné zdroje a věnoval se intenzivně přípravě a ladění jednotlivých dílů pro sedlové kostry, aby výsledek mého snažení byl co nejpodobnější produkci jmenovanýcj mistrovských dílen. Není to zas až tak jednoduché, protože holé díly rozložené na stole vypadají dost rozdílně, než když jsou pak jako celek sestaveny do finální kostry a obalené potahem sedla. Ppracuje se tu s milimetrovými odchylkami a naklopení dílů po jednotlivých stupních... Stačí špatná kombinace -  a místo funkčního sedla z toho leze jen další nepoužitelná srajda.
Nějakou bezrozměrovou sedlovou kostru - aby to vypadalo jako..., splácá i úplný amatér, pravda, ale udělat cíleně kostru, na které má sedlo ve finále předem dané a přesně definované parametry je dost obtížné dílo a vyžaduje to všechnu mojí zkušenost, představivost, v kombinaci s trpělivostí a překonáváním drobných zklamání ještě drobnějšími pozitivními výsledky.... Myslím si ale, že to po tom roce snažení konečně začíná nést ovoce, za které se nebudu muset stydět.

Žádné komentáře:

Okomentovat